Zimní Slunovrat

Pokud už vás nebaví vstávat ráno za tmy a domů se taky vracet až po západu Slunce, máme pro vás skvělou zprávu. Dnešek 21.12.17 je nejkratším dnem roku, pak už bude jenom lépe! :)
Na zimní slunovrat čeká mnoho lidí jako na smilování. Je sice nejtemnějším dnem roku, protože noc trvá nejdéle ze všech, zároveň je ale mezníkem, od kterého se dny začnou prodlužovat.
Jedná se o okamžik, kdy Slunce dosáhne nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, vstoupí do znamení Kozoroha a postupně se začne vracet zpět k rovníku. Znamená to, že na severní polokouli bude nejníže nad obzorem za celý rok.
Postup roku nebylo snadné na obloze přímo pozorovat. Změny pohybu Slunce nejsou ze dne na den zřetelné. S odstupem mnoha dnů ale není problém všimnout si, že se pomalu mění místo východu a západu Slunce na obzoru.
Trpěliví pozorovatelé mohli časem zjistit, že pomalý posun míst východu a západu Slunce se opakuje v cyklech přímo souvisejících se střídáním klimatických období.  K jednomu meznímu postavení Slunce dochází vždy v období tepla resp. sucha, k druhému v období zimy resp. vlhka. Pokud měli lidé obě krajní pozice Slunce na obzoru zafixovány, mohli přesněji předpovídat nástupy pravidelných klimatických změn.
Čas, kdy se Slunce nacházelo ve své mezní poloze (severní či jižní), označili lidé za slunovrat. Slunce se v dalších dnech vracelo po obzoru zpět.
Den zimního slunovratu byl velice významným mezníkem roku. Slunce zapadá v nejjižnějším místě horizontu, na nějž může při svém celoročním putování dorazit. Při své pouti po nebeské klenbě Slunce urazí nejkratší dráhu, vystoupí nejníže nad obzorem za celý rok. Rekordně pozdě svítá a brzy přichází opět noc. Noci jsou nejdelší ale zkracování dne končí. Světla v dalších dnech opět přibývá a zima ustupuje sílícímu Slunci.   
Zimní slunovrat byl už od dávných dob spojen s magií a různými pohanskými rituály. Kračun byl starý slovanský svátek zimního slunovratu spojený z lidových zvyků, který později nahradily Vánoce.
Slunovraty (a ostatně i rovnodennosti) jsou svátkem a příležitostí pro naše sčasování s cykly živé přírody. Příroda se v tento den opravdu mění, z fáze útlumu přechází k aktivitě. Pomalounku, ale jistě. Proto tyto dny byly vždy významné pro všechny přírodní kultury - nikoliv kvůli jakýmsi kalendářům, či oslavě Země jako planety, ale proto, že šlo o dokonalé propojení s lokální přírodou. A toto spojení dávalo i dává intuitivní schopnost přežívat. Druid či šaman byl ten, kdo toto propojení dokázal nejlépe. Snadno se pak vyhnul nepřízni počasí, věděl i bez kalendáře, kdy jít na lov, kdy zasít, kdy sklízet, jak tuhá bude zima, kam přestěhovat tábor, je-li voda pitná a bude-li jí dost. Příroda sama posílá signály o svém stavu a zralosti k tomu či onomu.
A v kterou denní dobu slavit slunovrat či provést meditaci? Při východu nebo západu Slunce? Či v pravý astronomický čas? Odpověď je snadná - je to skoro jedno. Jako na plochém kopci těžko hledat vrcholek, stejně tak podmínky v období kolem slunovratu jsou téměř totožné. Důležitější než přesný čas je skutečnost, že toto sjednocení s přírodou kolem nás opravdu uděláme. A navíc díky tomu vyjde příští ráno opět slunce!   

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.